868.sluneční cyklus, říše Hÿbur, les u Gr'andfu
Zelené plameny pohltily Kainu celou. Ztratila se Irdenovi z očí zakrytá jejich září, přestože mu ležela na klíně a... zmizela. A s ní i zelené plameny. V mysli se mu objevila ohromná kobka snad kdesi v říši Temnoty, Vládců noci nebo někde u těch mýtyckých alfů.
Za ním se ozval hlasitý výsměšný smích. "Díky, člověče! Usnadnils nám práci." pronesla s vysokým opovržením postava asi o hlavu vyšší než byl Irdenas. Její (i když možná i "jeho") štíhlou postavu skrývala tmavá róba barvy půlnoční oblohy se stříbrným vzorcem. Jestli to dokázal dost dobře posoudit, byl na ní vyobrazen půlměsíc a vypadal, jakoby byl poničený, nebo spíše rozdrcený.
Znal ho. Ten obrazec byl vyryt do desek jedné z knih Foldrinovi knihovny. Do desek knihy, která vyprávěla o mýtyckých bratrech elfů, ale zároveň o jejich nepřátelích, knihy, jejíž listy opěvovaly jejich krásu a dokonalos, ale zároveň odsuzovaly jejich nenávist a krvežíznivost. Byli to obyčejní elfové, ale časem propadli temné magii.
Ze začátku ji využívaly ve prospěch svých bratří, avšak později je temnota pohltila úplně. Byli poznamenáni Nocí. Byli to alfové.




máš u mě diplom